Na základě tolerance se dají vystavět dobré lidské vztahy. Když člověk vidí masakry a utrpení, způsobené náboženskou netolerancí, které se táhnou celými dějinami lidstva až do dneška, pochopí, že netolerance je k přežití velice nepřátelská.
Náboženská tolerance neznamená, že člověk nemůže vyjádřit svou vlastní víru.
Znamená to, že pokus podkopávat či napadat náboženská vyznání a přesvědčení druhých vedl vždy a rychle k těžkostem.
Od doby starověkého Řecka se filozofové mezi sebou hádali o povaze Boha, Člověka a vesmíru.
Názory autorit přicházejí a odcházejí: v současnosti jsou velkou módou filozofie „mechanizmu“1 a „materializmu“2 – které existovaly již ve starém Egyptě a Řecku: snaží se prosazovat, že všechno je hmota, a přehlížejí přitom, že a ̇ už jsou jejich vysvětlení evoluce jakkoli úhledná, stále nevylučují existenci dalších faktorů, které by mohly hrát nějakou roli a které by takové věci, jako je evoluce, mohly jen využívat. Právě dnes jsou „oficiálními“ filozofiemi a vyučují se dokonce na školách. Mají vlastní fanatiky, kteří napadají přesvědčení a náboženství druhých.
Výsledkem může být netolerance a hádky.
Jelikož se nejskvělejší hlavy od 5. století př. n. l. nebo ještě dříve nikdy nemohly sjednotit v otázce náboženství a antináboženství, je to bitevní pole člověka, od kterého je lépe zůstat dále.
Ze všech těchto bojů vzešla jedna chytrá zásada: právo mít svou vlastní víru.
„Víra“ a „přesvědčení“ nepodléhají nutně logice – ani je není možno prohlásit za nelogické.
Mohou to být zcela odlišné věci.
Nejjistější radou v této oblasti je ta, která jednoduše zdůrazňuje právo rozhodnout se svobodně pro víru. Každý může svobodně sdělovat svá vlastní přesvědčení druhým a ti je mohou akceptovat.
Člověk riskuje, když se pokouší napadat víru druhých, riskuje ještě více, když napadá druhé kvůli jejich náboženskému přesvědčení a pokouší se jim škodit.
Od nejranějších počátků svého druhu nalézal Člověk ve svém náboženství mnoho útěchy a radosti. Dokonce i „mechanisté“ a „materialisté“ dneška, když rozšiřují svá dogmata, vyvolávají silný dojem kazatelů minulosti.
Lidé bez víry jsou docela politováníhodní.
Je jim možné dát něco, v co mohou věřit.
Ale když mají náboženské přesvědčení, respektujte je.
